Rychlé odkazy

Aktuálně

12-15.6. “Čtyři kroky do nového světa” – projekt České filharmonie

13.6. Exkurze v rámci VYV na Rábí

14.6. Informativní schůzka rodičů žáků přijatých do 1. ročníků (15:30 1.G, 16:00 1.A)

15.6. Odjezd na STK na Mali Lošinj do Chorvatska

22.6. Vrácení zapůjčených učebnic 4. a 3. G

Historie školy

Počátky školství ve Vimperku

Vimperk – město pod šumavským Boubínem – bylo s 503 Čechy, žijícími zde na počátku 20. století, městem s převládajícím obyvatelstvem německé národnosti, které ovládalo takřka veškerý veřejný a hospodářský život. Vimperské české děti získávaly vzdělání pouze v německých školách. Teprve 5. 10. 1909 byla ve Vimperku z popudu místního odboru Národní jednoty pošumavské, jejímž cílem od samého založení v r. 1884 bylo rozvíjení českého národního živlu, založena Ústřední maticí školskou v Praze první česká matiční menšinová škola. Do nové budovy naproti hotelu Zlatá hvězda (bývalé sídlo Integrované střední školy lesnické), postavené nákladem 100 000 korun tehdejší rakousko-uherské měny, nastoupilo hned v prvním školním roce 1909/10 celkem 59 českých dětí. Tato matiční škola se teprve v r. 1919 stává školou veřejnou. Po vzniku Československé republiky v r. 1918 český živel ve městě sílí. Přibývá drobných českých podnikatelů, živnostníků, obchodníků a dělnictva. Zatím co v r. 1921 žije ve Vimperku z celkem 4 705 obyvatel 997 Čechů, v r. 1931 je to již z 4 823 obyvatel 1 185 občanů české národnosti. V roce 1930 je po delším úsilí ve Vimperku slavnostně otevřena nová budova české Masarykovy obecné a měšťanské školy (dnešní ZŠ T.G.Masaryka v ul. 1. máje). Vznikem této dvoustupňové školy jsou v té době plně uspokojeny nároky na výuku českých dětí z Vimperka a okolí.

Založení školy

Založení obchodní školy

V polovině 30. let zároveň sílí tlak na otevření některé z odborných škol ve městě. Významnou úlohu zde sehrává opět Národní jednota pošumavská, která přesvědčila úředníky Ministerstva školství a národní osvěty v Praze, aby umožnilo svým zvláštním výnosem ze dne 22. července 1936 Ústřední matici školské zřídit ve Vimperku soukromou dvouletou obchodní školu jako první svého druhu v celém jihočeském pohraničí. Po přijímacích zkouškách a zápisu škola dne 3. 9. 1936 zahajuje vyučování v 1. ročníku, umístěném provizorně v budově Obecné a měšťanské školy ve Vimperku,se 42 žáky (20 hochů a 22 dívek) a se dvěma vyučujícími – Ing. Antonínem Morávkem, jmenovaným do funkce ředitele, a Ing. Zdeňkem Sobotkou. Po dobu nemoci některého z nich vypomáhají na škole učitelé z vimperské měšťanské školy – V. Beran, E. Brůhová, A. Hůlka, J. Kouba a S. Luhan. Školníkem je Václav Wolf. První ročník ukončilo 39 klasifikovaných žáků v těchto 10 povinných předmětech: obchodní nauka, účetnictví, obchodní korespondence, krasopis (vše vyučuje Ing. A. Morávek), dále pak kupecké počty, nauka o zboží, těsnopis, český jazyk, německý jazyk a zeměpis (vše vyučuje Ing. Z. Sobotka). První studenti pocházeli ponejvíce z rodin zemědělců /11/, obchodníků a živnostníků (10) a byli z blízkého, ale i vzdálenějšího okolí (Vodňansko, Sušicko). Byl tu však i student z Křenovic u Tábora, a dokonce z Nového Města pod Smrkem. Cílem školy byla příprava absolventů pro obchodní podnikání, pro vedení živnosti, funkce v průmyslu, peněžnictví, ale i pro uplatnění ve veřejných službách. Výnosem MŠNO ze dne 13.4.1937 obdržela škola právo veřejnosti. V dalším školním roce (1937/38) nastoupilo do 1. roč. 47 žáků, ve 2. roč. pokračovalo ve studiu 30 žáků. Koncem školního roku bylo pak v obou ročnících klasifikováno celkem 75 studentů. Oba ročníky se záhy po zahájení školního roku stěhují do nově zadaptovaných prostor v Titěrově domě čp. 127 (dnes budova Zvláštní školy v ul. 1. máje). Koncem školního roku ukončili studium první absolventi. Když byl dne 3. 9. 1938 zahájen další školní rok, v pořadí již třetí, s počtem 98 posluchačů, nikdo netušil, že bude na dlouhá léta ve Vimperku posledním. Přijetím mnichovského diktátu postoupila naše republika Sudety Německu. Demarkační linie, oddělující Německo od okleštěné republiky, probíhala až pod Vimperkem, a tak město připadlo Německu. Z Vimperka nuceně odešla převážná část českých obyvatel a bylo zapotřebí přestěhovat i české školy.

Přemístění školy za okupace

Dne 5. 10. 1938 bylo vyučeování na Obchodní škole ve Vimperku přerušeno a za pomoci všech studentů, učitelů a armády byla provedena evakuace veškerého zařízení a vybavení školy do prostor budovy Zemské průmyslové školy ve Volyni, kde bylo dne 24. 10. 1938 opětovně zahájeno řádné vyučování. Bylo to však pouze provizorní řešení. Teprve 31. 10. 1939 přechází OŠ, vedená opět jako „matiční“, definitivně do domu č. 125, který byl pro ni městem Volyní zadaptován. V roce 1940 získává škola nový název a stává se Veřejnou obchodní školou. Podobný osud stihl i vimperskou měšťanskou školu, která za okupace získává útočiště v nedaleké Čkyni. I ve volyňském působišti stojí v čele školy ing. A. Morávek. Po celou dobu protektorátu vyučovali na škole profesoři J. Rom a A. Láska, delší dobu pak A. Hrubcová, J. Mauer a V. Prach. Ve škole se vyučuje až do r. 1944, kdy hroutící se Velkoněmecká říše nasazuje učitele i žáky školy do výrobního procesu. Během okupace zůstalo město Vimperk bez obchodní školy jen krátce. Přičiněním místních úřadů byla ve Vimperku otevřena dne 1. 9. 1939 trojtřídní německá městská obchodní škola s ředitelem R. Wenzelem. Škola byla umístěna v budově chlapecké měšťanské školy (dnešní budova OA a G v Pivovarské ul.), nově vystavěné v r. 1886. Od r. 1941 se stala školou státní. Svoji činnost ukončila v r. 1944, kdy žáci i žákyně školy byli nasazeni na práci do vimperských továren.

Vývoj po roce 1945

Bezprostředně po osvobození v květnu 1945 ustavený Místní národní výbor ve Vimperku pochopitelně usiloval o co nejrychlejší návrat obchodní školy zpět do města. Opětovné zahájení vyučování ve vimperských školách však značně komplikoval tehdejší stav budov a jejich využití pro jiné účely. V měšťanské škole T. G. Masaryka byl umístěn vojenský lazaret, v bývalé německé měšťanské dívčí škole v parku útulek pro německé běžence a v bývalé německé chlapecké měšťanské škole v Pivovarské ul. sídlilo velitelství americké armády. Ve městě byl značný chaos. Místo vysídlovaného německého obyvatelstva přicházeli čeští a slovenští dosídlenci. Počátečních těžkostí se zprovozněním školních budov se snažilo využít město Volyně svou žádostí na MŠO v Praze z června 1945 s cílem získat definitivu pro umístění obchodní školy ve Volyni s tím, aby ve Vimperku byl pouze pobočný ústav. Žádost však nebyla ministerstvem vyslyšena s poukazem na skutečnost, že škola byla založena v r. 1936 ve Vimperku a že k přemístění došlo pod tlakem tehdejších politických událostí. Pro školní rok 1945/46 byl ve Vimperku pod hlavičkou Veřejné školy ve Volyni umístěn 1. ročník, a to v uvolněné budově školy v parku, kde byly OŠ přiděleny 4 místnosti. Budovu sdílela společně s měšťanskou školou. Profesorský sbor vyučuje tedy jak ve Vimperku, tak ve Volyni, kde zůstává i nadále 2. ročník. Ještě v dubnu 1946 není boj o školu dobojován. Dne 17. 4. 1946 zasílá MNV ve Vimperku ministerstvu školství rezoluci o nutnosti zachování obchodního školství ve městě. Žel, pod tlakem neutěšených poměrů ve městě začíná o setrvání školy pochybovat i část profesorského sboru. Navrácení školy do Vimperka však rezolutně podporuje rada ONV v Prachaticích s tím, že s přemístěním školy do jiného okresu nebude nikdy souhlasit. Mezitím probíhá jednání o definitivním umístění školy. Je opuštěna myšlenka ponechat OŠ v budově v parku a dne 16. 8. 1946 je přijato místními orgány usnesení o umístění OŠ do budovy v Pivovarské ul. čp 67 (dnes OA a G). Dne 25. 7. 1946 je ustaveno při MNV ve Vimperku kuratorium Veřejné obchodní školy. Prvním předsedou je zvolen tehdejší předseda MNV J. Talián. V kuratoriu zasedají zástupci některých vimperských závodů i soukromé osoby. Za správu školy je zvolen prof. J. Rom. Probíhají intenzivní adaptační práce na zprovoznění budovy v Pivovarské ul. Pravidelné vyučování na dvouleté obchodní škole je zahájeno 16. 9. 1946 v provizoriu budovy v parku. Teprve 22. 10. 1946 je definitivně zrušena expozitura ve Volyni a před Vánoci 1946 jsou žáci obou ročníků přemístěni do nových prostor budovy v Pivovarské ulici. Ředitelem školy je opět jmenován Ing. A. Morávek. V učitelském sboru působí: prof. J. Rom, Fr. Synáč, Jos. Vydrář, A. Láska, L. Čermáková, ing. J. Drahorádová, učitelé V. Habán, L. Martínková, M. Kohoutová a E. Bovšik. Z externistů na škole vyučují: PhMr. F. Fanta, J. Vlček a J. Mašek. Sbor doplňuje 1 administrativní síla (F. Hauserová) a školník. Vzhledem k tomu, že do školy byli přijati mnozí studenti ze vzdálenějších míst, bylo rozhodnuto zřídit pro ně internát. Díky pochopení a nabídky dr. Budínského byly k tomuto účelu využity některé místnosti v bývalém hotelu Centrál (dnes domov mládeže v Rožmberské ul.). V květnu r. 1947 je internát přemístěn do nově upravené budovy bývalého penzionu Sv. Rafael nad náměstím. Správou internátu byl pověřen prof. F. Synáč. Ve školním roce 1946/47 je zapsáno celkem 132 studentů a 5 privatistů. Kromě státního příspěvku získává kuratorium školy finance z městské pokladny, z vimperských podniků a z výběru školného. Rozbíhají se odborné kurzy pro vyučující. Škola vyplácí studijní prospěchová stipendia a internátní podporu nemajetným žákům. Je vybíráno školné v částkách od 100 do 300 Kčs podle uvedené výše majetku rodičů. V prvním šk. roce bylo 15 nemajetných studentů od školného osvobozeno.

Založení obchodní akademie

Od 8. března 1947 přebírá předsednictví v kuratoriu OŠ nový předseda MNV JUDr. Silvestr Vlček a záhy oživuje již dříve propagovanou myšlenku, aby obchodní školství ve Vimperku bylo povýšeno na vyšší obchodní učiliště. Teprve v žádosti sepsané MNV ministerstvu školství a osvěty dne 5. 5. 1947 vykrystalizoval požadavek na zřízení obchodní akademie. Po delším přípravném jednání a opakovaných intervencích v Praze oznamuje MŠO přípisem z 9. 6. 1947, že počátkem šk. r. 1947/48 doporučí zřízení požadované čtyřleté OA ve Vimperku. Za všeobecného uspokojení zainteresovaných je okamžitě prováděn nábor do 1. ročníku OA u 30 měšťanských a 2 středních škol v širším okolí města. Je potvrzen zájem 38 žáků o studium na OA a 27 žáků o studium na OŠ. V létě téhož roku je proveden zápis uchazečů. Žel, záhy přichází nepříznivá zpráva z Prahy, že ministerstvo financí pro nedostatek prostředků ruší původní záměr a OA nedoporučuje. Rozbíhají se opět horečná jednání v Praze nejen na obou ministerstvech, ale i na politických orgánech za osobní angažovanosti dr. S. Vlčka. Vimperští po tuhém boji uspěli, a tak dne 18. 9. 1947 podepisuje tehdejší ministr školství J. Stránský významný dokument, znamenající další rozvoj obchodního školství ve Vimperku, kterým je zřizovací listina, uložená v okresním archivu v Prachaticích v tomto znění: „Se zřetelem k nové dislokaci školské sítě v oblasti jihozápadních Čech povoluji počínaje šk. r. 1947/48, aby veřejná obchodní škola ve Vimperku byla přeměněna na obchodní akademii s přičleněnou veřejnou obchodní školou.“ Po nezbytných organizačních přípravách byla v neděli dne 21. 9. 1947 obchodní akademie za přítomnosti ministerských, oblastních, okresních a místních celebrit a pochopitelně za hojné účasti veřejnosti slavnostně otevřena. Součástí oslav byl i přednes předehry Smetanovy Libuše, recitace, sborový zpěv a divadelní představení ochotnického souboru Hraničář. Do čela školy je jmenován ministrem školství nový kuratorní ředitel Josef Barbora. Je konstituován nový profesorský sbor. Přichází Zd. Hába, St. Horká, J. Růžička a L. Přibyl. Vyučování probíha ve 3 třídách – 1. roč. OA, 1. a 2. roč. OŠ. Celkem je zapsáno 92 řádných studentů a 10 privatistů. Škola urychleně doplňuje potřebné pomůcky, vybavení tělocvičny, knihoven, psacích a počítacích strojů. Rozbíhají se první soutěže v těsnopise a psaní strojem s finančními prémiemi za umístění. Začíná působit recitační a šachový kroužek. S jídlem roste chuť, a tak je záhy v kuratoriu podán návrh na stavbu nové budovy pro OA a OŠ. Je dokonce vybráno i místo stavby – naproti zimnímu stadionu v ul. 1.máje. Později byl vypracován i vlastní projekt, k jehož realizaci však nikdy nedošlo. Počátkem r. 1948 je ustavena studentská samospráva. Žáci kromě školného přispívají finanční částkou na nákup učebních pomůcek a na údržbu psacích a počítacích strojů. V případě špatného prospěchu je obyčejně zamítnuta i úleva na školném. Po únoru 1948 se počínají značně měnit politické poměry. Kuratorium OA a OŠ musí z politických důvodů opustit celá řada lidí. V únoru 1949 je ve Vimperku zřízeno sídlo okresu.

Přejmenování školy

1. září 1949 je oznámena reorganizace školství a obchodní akademie, jejíž název údajně nevyjadřuje nové postavení školy, je přejmenována na vyšší hospodářskou školu (VHŠ). Bylo též založeno 1. sdružení rodičů a přátel školy. Reorganizují se sbírky, vyřazují se některé učebnice a knihy, které se ocitají na režimním indexu. Učivo dostává novou, socialistickou náplň. Jsou zaváděny předměty politická ekonomie a socialistické plánování, dějepis je podrobován výkladu v duchu dialektického materialismu, značně je posílen počet vyučovacích hodin ruského jazyka. Začíná se hovořit o marxisticko – leninském duchu školy. Dne 11. října 1949 zřizuje ministerstvo školství při VHŠ ve Vimperku filiálku státní školy pro stenografy kancelářské a komorní. V dubnu 1950 vystřídal na předsednickém postu školního kuratoria dr. S. Vlčka nový předseda MNV Jos. Voldřich. Kuratorium konstatuje nedostatek učeben a kabinetů. Pro výuku je pronajata místnost v domě naproti škole. Nicméně činnost školských kuratorií při odborných školách je dnem 1. 1. 1951 výnosem MŠVO zrušena. Přichází nová etapa řízení školství. V červnu 1951 se konají první maturitní zkoušky na VHŠ. Školu ukončilo 27 maturantů, z toho 5 s vyznamenáním. O absolventy je velký zájem v místních podnicích, všichni velmi rychle získávají uplatnění v praxi. Počátkem 50. let zavádí škola tzv. oborovou specializaci. Je ustavena větev podniková, finanční a národohospodářské evidence. V průběhu r. 1952 odchází na vlastní žádost ředitel J. Barbora, který je po pětiletém vimperském působení vystřídán ing. Mil. Hejdou z VHŠ v Jindřichově Hradci.

Perzekuce studentů

V nadcházejících 50. letech, letech zostřujícího se třídního boje a páchání masových nezákonností, považovaných za jedny z nejtemnějších v našich novodobých dějinách, přichází 30. květen 1953, kdy tehdejší politická garnitura, i přes do poslední chvíle věrolomné ujišťování o opaku, vyhlašuje měnovou reformu, která citelně poškozuje drtivou většinu obyvatelstva. Propuká celostátní vlna veřejně projevované nespokojenosti, která je velmi tvrdě potlačena. Tyto neblahé události zasáhly i vimperskou VHŠ. Mezi demonstrujícími občany ve Vimperku bylo identifikováno i 15 studentů školy, kteří byli následně vyloučeni z dalšího studia.

Jedenáctiletá škola

Nová školská reforma – vznik jedenáctileté střední školy

Ve školním roce 1953/54, v etapě další reorganizace našeho školství, jsou zřizovány z tehdejších škol národních osmileté střední školy s povinnou školní docházkou. Doplnění vybranýchosmiletek (obyčejně v okresních a krajských městech) o 3. stupeň (9.-11. ročník, nahrazující zrušená reálná a klasická gymnázia) dává vzniknout novému typu školy – jedenáctileté střední škole (JSŠ) s ukončením studia maturitní zkouškou. Z rozhodnutí ústředních školských orgánů je JSŠ zřízena i ve Vimperku. Město se po neutěšených poválečných poměrech konzoliduje, přibývá nové obyvatelstvo, dospívají početnější ročníky dětí. (Později, v r. 1957, jsou ve městě zřízeny další dvě střední školy – lesnická mistrovská a střední zemědělská technická škola.) Nově ustavený 9. roč. JSŠ je umístěn do budovy osmileté střední školy ul. 1. máje (nyní ZŠ T. G. Masaryka). Ředitelem školy je do 1. 10. 1953 jmenován Zd. Reidinger a od 15. 10. přebírá vedení Jiří Rozum. Do 9. roč. je zapsáno celkem 28 studentů. Škola je doplněna dvěma učiteli s aprobací pro 3. stupeň, kterými jsou manželé Bartákovi. Nedostatek vhodných učebnic, učitelů i bytů pro nové vyučující, později i chronický nedostatek výukových prostor – to jsou dlouhodobé problémy, provázející školu značnou řadu let. Ve šk. r. 1953-54 je na JSŠ vzděláváno ve všech 9 ročnících celkem 661 žáků. Pro šk. r. 1954-55 je přijato na základě přijímacích zkoušek 38 studentů do 9. třídy. Přichází prof. Zd. Kouba s aprobací matematika a fyzika, z VHŠ pak externisté Jan Bicek, (chemik) a prof. Štembera (latiník). Zároveň si 4 další učitele doplňují na Vyšší škole padagogické svoje vzdělání pro 3. stupeň. Pro potřeby vyšších ročníků je zřízena chemická a fyzikální laboratoř. Na podzim 1954 zahajují tělocvikáři se žáky školy nácvik na I. celostátní spartakiádu. Ve šk. r. 1955-56 je ve škole již plný počet jedenácti tříd a v červnu opouští školu prvních 25 maturantů.

Ohrožení další existence VHŠ

Na počátku šk. r. 1958/59 nastupuje nový ředitel – Fr. Vácha. Z názvu školy se vytrácí slovo vyšší a zůstává pouze okleštěný název hospodářská škola – HŠ. V té době však nikdo netuší, že škola prožije své další těžké období, kdy bude bojovat o zachování samotné existence. Koncem šk. roku přichází jako blesk zpráva, že z rozhodnutí rady ONV a organizace KSČ ve Vimperku bude VHŠ, resp. HŠ, v příštím školním roce zrušena a postupně nahrazena střední zemědělskou technickou školou (SZTŠ) z důvodu „zvýšené potřeby rozvoje zemědělství vimperského okresu“. Je to velké zklamání. Zrušení školy je přijímáno učitelskou i laickou veřejností s velkou nelibostí a je chápáno jako oslabení pro celý region. Vždyť konečně po mnoha letech se podařilo zkonsolidovat profesorský sbor na škole, když po L. Přibylovi, J. Šimečkovi, J. Bickovi a dr. L. Pachirovi přišli v r. 1955 noví učitelé – ing. Pfauser, ing. Samec, M. Hejdová, F. Vácha, A. Štembera a L. Pauch. Do r. 1959 se na škole vystřídali 4 ředitelé, 50 interních členů sboru a 40 externistů. Pro šk. r. 1959-60 je 1. roč. HŠ a 1. roč. OŠ přemístěn do Písku, kde byl tento typ školy naopak obnoven. Ve Vimperku zůstávají 2., 3. a 4. roč.HŠ a 2. roč. OŠ. Odcházejí někteří učitelé, jiní přecházejí na novou SZTŠ. Koncem r. 1960 odchází i ředitel F. Vácha. Novým ředitelem zbývajících 2 roč. HŠ (54 ž.), 1 roč. OŠ. (15 ž.), 1 roč. večerní školy (22 posl), přidruženého externího studia při zaměstnání (14 posl.) a tříletého nástavbového studia (2 posl.) je pro šk. r. 1960-61 jmenován prof. J. Šimeček. Od tohoto roku pro „lepší sepětí školy se životem“ je zavedena tzv. výrobní praxe studentů ve vimperských závodech, v účtárnách Šumavanu a tiskáren. V té době jsou ústní maturitní zkoušky vykonávány z českého jazyka, ruského jazyka, účetní evidence a hospodářského plánování.

Opětovná změna názvu školy a úspěšný boj o její zachování ve městě

Od dubna 1960 se opět mění název školy, a to na střední ekonomickou školu – SEŠ. Na adresu státních a politických orgánů města sílí tlak podniků z Vimperka a okolí na opětné obnovení statutu školy v plném rozsahu, a tak dne 1. 9. 1962 je z rozhodnutí ministerstva školství znovu otevřen 1. ročník, tentokrát již střední ekonomické školy. Zároveň je otevřena střední škola pro pracující. Při škole je zřízen i 1. roč. průmyslové školy strojírenské technologie a 1. roč. průmyslové školy oboru pozemní stavby, to vše pod jedním ředitelstvím SEŠ. K zajištění odborné výuky je prováděn intenzivní nábor učitelů. Likvidační záměry se neblaze podepsaly na vybavení školy pomůckami a sbírkami. Chyběly hlavně finanční prostředky na nákup tehdy moderních audiovizuálních pomůcek. Získáno bylo pouze 5 vyřazených psacích strojů z pobočky Státní banky Československé. Na škole byl v té době jeden kalkulační stroj!

Vznik SVVŠ

Další reorganizace školství – vznik SVVŠ

Od září 1961 vstupuje v platnost nový školský zákon. Je ustavena povinná devítiletá školní docházka – 1.-9. roč. ZDŠ. Třetí studijní stupeň je přejmenován na střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) se třemi oddělenými ročníky. Ve Vimperku však prozatím zůstává tento typ školy pod jednotným vedením s devítiletkou. V r. 1961 přecházejí školy II. cyklu pod správu KNV, zatímco školy I. cyklu jsou řízeny ONV. Ve šk. r. 1961/62 studuje na 3. stupni, a to v 10.-12. ročníku, celkem 76 studentů. Ředitelem školy je v té době jmenován Jan Doležal, učiteli s aprobací na 3. st. jsou Z. Kouba, J. Barták, E. Koníčková a S. Luhanová. V červnu 1963 ukončili studium poslední absolventi 11. třídy JSŠ. O rok později maturuje prvních 24 studentů 3. roč. SVVŠ – 2 chlapci a 22 dívek, z nichž 12 se hlásí k dalšímu studiu na vysokých školách, 6 odchází na nižší odborné školy a 6 rovnou do zaměstnání. Listujeme-li kronikou školy těchto 60.let, zaznamenáme velmi často stesky na vysokou míru fluktuace učitelů, značný počet dálkově studujících učitelů, což narušovalo plynulost výuky, a zároveň na vysoké procento mladých nezkušených kantorů. Ve šk. r. 1964/65 je pro studenty nově zavedena výrobní praxe. První roč. SVVŠ vykonává praxi v ČZM a na Státním statku Vimperk, 2. roč. u OSP (chlapci) a v tiskárnách (dívky) a 3. roč. na St. statku, v Jitoně a Dřevopodniku. Výuce jsou věnovány 4 hodiny týdně, z toho 2 hod. teorii. Na SVVŠ v té době v rámci mimoškolní činnosti vyvíjejí aktivitu zájmové kroužky – dramatický, recitační, taneční a sportovní. Škola pořádá pravidelné zájezdy do divadel v Č. Budějovicích a v Písku. Pamětníci si možná vzpomenou, že do r. 1967 se vyučovalo i o všech sobotách, obyčejně do 12-13 hod. Od 2. pololetí 1967 jsou celostátně zavedeny volné soboty, a to v sudých týdnech. Vyučování o všech sobotách je pak zrušeno až od 1. 9. 1968. Je upravena i pracovní doba na 42,5 hod. týdně.

Střední ekonomická škola v 60. letech

Počátkem 60. let se počíná projevovat kritický nedostatek učeben. Pro výuku jsou pohlcovány strojovny, chemická laboratoř, a dokonce i jedna sborovna, která je přemístěna do knihovny. V budově školy se stále tísní i 5 tříd SZTŠ, jíž je přislíbeno brzké přemístění. V r. 1963 je pak uskutečněn její přesun do Dubu u Prachatic. V tomto roce přibývá dokonce další třída průmyslové školy, obor výroba prádla a oděvů. Hodnotíme-li dnes tento neuvěřitelný kolotoč změn, nových a nových reorganizací výuky a přibývání dalších studijních oborů (a to vše při značné fluktuaci vyučujících), musíme se jen s uznáním podivovat, jak v takovýchto podmínkách mohli odvádět tehdejší učitelé svoji nelehkou práci a dokázali vcelku úspěšně vychovat celou řadu absolventů, kteří většinou v praxi se zdarem obstáli. Zde nutno vzpomenout, že výukový proces byl každoročně narušován povinnou účastí studentů na bramborových brigádách, které někdy trvaly i celý měsíc. Byly to však i brigády na sázení lesních stromků, jednocení řepy, sběr lnu apod. Kořením těchto aktivit, hlavně koncem 40. a počátkem 50. let, byl, obyčejně neúspěšný, sběr „amerického brouka“ – mandelinky bramborové. Zemědělské brigády byly povinné až do konce 80. let. V polovině 60. let se projevil nedostatek míst pro přespolní studenty v internátě Rafael. Ke zlepšení situace byla proto zadaptována budova č. p. 44 na náměstí. V tomto období požadovalo internátní ubytování již 80 studentů. O prázdninách v r. 1965 byla při SEŠ a domově mládeže založena exkurzně vzdělávací základna pro učitele z celé republiky. Využívali ji i zahraniční pedagogové z družebních okresů v NDR. Značnou angažovanost v organizaci a vedení poznávacích zájezdů projevil a po celá dlouhá léta vykazoval ředitel SEŠ Jiří Šimeček, později spolu s vedoucím domova mládeže Milošem Špačkem. Ve školním roce 1965/66 nebyl otevřen ve Vimperku 1. roč. dvouletého studia na OŠ s tím, že první ročníky budou vždy střídavě otevírány ve Vimperku a v Písku. V tomto roce je v našem státě zaváděna dlouho očekávaná tzv. „nová soustava řízení“, mění se i osnovy výuky ekonomických předmětů, což klade vyšší nároky na učitele odborných předmětů. Vzhledem k nedostatku učitelů ve všeobecně vzdělávacích předmětech přichází na výpomoc několik posil z vimperské SVVŠ. Koncem šk. r. 1966/67 vrcholí přípravy na oslavy 30. výročí založení obchodního školství ve Vimperku. Na hlavní budově jsou vyměněna stará okna a obnovena fasáda. Uvnitř budovy jsou oživeny nátěry stěn a provedeny drobné zednické a truhlářské práce. Oslavy jsou svolány na dny 14. – 15. 10. 1967. Účast je překvapující. Do Vimperka přijíždí na 700 absolventů a bývalých učitelů. Po slavnostním zahájení v tehdejším sále Lidového domu se vydává průvod účastníků na prohlídku školy. Večer je pak volná zábava ve všech sálech a zařízeních, která jsou ve městě k dispozici. Je vydán 1. almanach školy. Žáci vyzdobili budovu, zajišťují pořadatelskou službu a prodej suvenýrů. Vzpomínkový projev pronesl i velký propagátor a strůjce založení OA ve Vimperku JUDr. S. Vlček, t. č. pražský právník. V neděli 15. 10. je uspořádán autobusový zájezd do Lenory a okolí. Na počest jubilea školy jsou na Zadově organizovány přebory středních ekonomických škol v lyžování. Naši závodníci obsazují většinu předních míst. Koncem školního roku tradičně obesílá škola celostátní soutěž v těsnopise a psaní strojem. Na jaře r. 1968 přichází nové vedení strany a státu se svým demokratizačním procesem. Zvláště mladí lidé očekávají od nového vedení v čele s A. Dubčekem a L. Svobodou demontáž starého zkostnatělého systému a závan nových nadějí v lepší vývoj ve společnosti. Žel, zásah armád Varšavské smlouvy a následná okupace Československa hatí veškeré naděje. Zvrat poměrů a tzv. „normalizace“ politického a hospodářského života v zemi se dozajista dotýká i života školy. Záhy jsou učitelé podrobováni politickým pohovorům s vynucením projevů loajality novému vedení strany a státu pod hrozbou ztráty zaměstnání či přinejmenším znemožnění dalšího profesního růstu. Jsou zintenzivněna politická školení žáků i učitelů. Atmosféra ve společnosti je dusná a napjatá. Školní rok 1969/70 se zahajuje za účasti krajské inspektorky, která má na adresu učitelů celou řadu připomínek, hlavně k úrovni výchovné práce a jejímu ideovému zaměření. Podle jejích slov „je politická výchova na prvním místě, škola musí vychovávat v duchu marxleninizmu a proletářského internacionalizmu.“ Ve šk. r. 1970/71 dochází i k výměně ve vedení školy. Dosavadní ředitel J. Simeček je pověřen zástupcovstvím nového ředitele, kterým je jmenován Ing. Jaroslav Vlček. Funkce dosavadního zástupce je zproštěn ing. J. Lexa.

Vznik gymnázia

Vznik gymnázia a jeho spojení se střední ekonomickou školou

Významnou událostí šk. r. 1970/71 je přechod SVVŠ, která je mezitím přejmenována na původní gymnázium, pod jednotné vedení, sídlící v budově SEŠ. Škola tak získává nový název – SEŠ a Gymnázium Vimperk. Ředitelem sloučených škol je Ing. J. Vlček. Výuka na gymnáziu je ustanovena do 4 ročníků. Pro umístění všech 4 tříd však není v budově SEŠ místo, a tak je gymnázium doslova „rozstrkáno“ po městě. První a druhý ročník zůstávají v budově ZDŠ v ul. 1. máje, 3. roč. je přemístěn do budovy SEŠ a 4. roč. do budovy domova mládeže na náměstí. Jaké nároky to činí na přesuny vyučujících, netřeba vysvětlovat. V tomto období působí na škole pod vedením prof. J. Horáka recitační trio ve složení J. Jungwirtová, A. Burdová a J. Taliánová. Studentky s různými literárními pásmy získávají četné vavříny na okresních, krajských, ale i celostátních soutěžích tohoto typu, z nichž snad nejvýznamnější byla účast na Literariu v Praze. V září 1972 si normalizační moc, jež si vynucovala poslušnost lidí zaséváním strachu, který postupně prostupoval a paralyzoval celou společnost, vybírá i na naší škole svoji daň. Na základě zadržené soukromé korespondence všudypřítomnou STB, ve které prof. J. Horák (ČJ, D) vyjadřoval svůj nesouhlas s okupací republiky cizími vojsky, je s okamžitou platností zaměstnavatelem (KNV) propuštěn ze zaměstnání. To však nestačilo. Mocní mocní mu znemožňují získat jakoukoliv práci nejen v místě bydliště, ale i v domovském okrese. Po celá sedmdesátá léta je škola vystavena intenzivní ideologizaci a politizaci. Vše se stává jakýmsi stereotypem, lidé loutkami. Přes tuto tuhou ideologickou slupku, ustálená klišé oslav, rezolucí, prohlášení, politických školení, jásání a hřímání, přitakávání a bezduchého schvalování všeho a všech přece jen pokračuje pedagogický proces odborné a všeobecně vzdělávací výuky, která má jediná smysl. Poctivá každodenní práce učitelů, abstrahovaná od ideologického balastu, přináší své výsledky a do praxe každoročně odcházejí absolventi, kteří v naprosté většině dělají ve světě vimperskému školství dobré jméno.

Výstavba nového pavilonu gymnázia

Všeobecný dlouhodobý nedostatek výukových prostor snad všech vimperských škol je černou můrou zodpovědných orgánů. V roce 1973 je konečně rozhodnuto postavit pro účely gymnázia nový pavilon. Bylo vybráno stavební místo hned vedle budovy SEŠ v místě, kde stál starý kupecký krám pana Petsche. V květnu 1973 bylo započato s jeho demolicí a s vládní pomocí pohraničí v částce 1,5 mil. Kčs je započato s novostavbou. Pro šk. r. 1973/74 se stěhuje II. ZDŠ do nové školy na sídlišti a gymnázium může konečně pod jednu střechu. V uvolněné budově v ul. 1. máje (nyní zvláštní škola) získává 4 učebny. Pod hlavičkou školy v té době působí: 4 roč. SEŠ, 2 roč. EŠ, 4 roč. gymnázia a 1 roč. dálkového studia pro obor šití prádla. Na podzim 1973 vykonávají studenti školy náhradní bramborovou brigádu za zednické učně OSP, kteří v rámci své odborné výuky staví nový pavilon gymnázia. V prosinci 1973 je dokončena hrubá stavba. Konečně dne 8. 11. 1974 nadešlo dlouho očekávané otevření nové budovy, postavené nákladem 2 mil. Kčs. V budově vznikly 4 kmenové třídy gymnázia s učebnami chemie, biologie a fyziky. Laboratoře byly zřízeny až v druhé etapě výstavby.

Před listopadem 1989

Škola od konce 70. let do 17. listopadu 1989

Školní rok 1979/80 přinesl změnu ve vedení školy. Po odchodu ředitele ing. Jaroslava Vlčka do důchodu se novým ředitelem stal PhDr. Václav Vlček, který v této funkci působil do února r. 1990. Funkci zástupce ředitele vykonával do konce šk. roku 1981/82 Jiří Šimeček, v následujícím šk. roce se zástupkyní ředitele stala ing. Václava Kramlová, která v této funkci setrvala též do února 1990. Ve šk. roce 1979/80 se také změnila skladba tříd. V předcházejícím roce zde bylo celkem deset tříd, čtyři třídy střední ekonomické školy, dvě třídy dvouleté ekonomické školy a čtyři třídy gymnázia. Nyní se počet tříd zvýšil na jedenáct. Byly otevřeny dva první ročníky střední ekonomické školy a druhý ročník gymnázia byl rozdělen na třídu s všeobecným zaměřením a třídu sportovní. Nebyl otevřen první ročník dvouleté ekonomické školy. Kromě denního studia zde bylo i studium při zaměstnání, ve šk. roce 1979/80 studovali posluchači ve druhém až pátém ročníku oboru všeobecná ekonomika a v druhém ročníku oboru výroba oděvů a prádla. Ve šk. roce 1980/81 byl otevřen pro zájemce o studium na střední ekonomické škole jeden první ročník a na gymnáziu paralelně třídy dvě – jedna všeobecná, druhá sportovní. Celkem školu navštěvovalo 315 studentů denního studia (193 studentů střední ekonomické školy, 158 studentů gymnázia) a 130 studujících při zaměstnání (obory všeobecná ekonomika a výroba prádla a oděvů). Skladba tříd se během dalších let ustálila na čtyřech třídách střední ekonomické školy a osmi třídách gymnázia. Paralelně existovaly nejdříve třídy se zaměřením všeobecným a třídy sportovní, později, od šk. roku 1986/87, byly sportovní třídy postupně vystřídány třídami se zaměřením na výuku programování. Současně existovalo i studium při zaměstnání. Obor programování je určen pro uchazeče z celého tehdejšího Jihočeského kraje. Studenti, kteří si tento obor zvolí, se během čtyř let zaměřují na zvládnutí základních algoritmů, datových struktur a programovacích jazyků, seznámí se s obsluhou počítače, některého textového editoru (T602, AMIPRO, WOROL), tabulkového procesoru (Exel), databázového systému Famulus. V roce 1977/78 ve škole působilo 19 interních členů pedagogického sboru. Tento počet se v následujících letech neustále zvyšoval, takže např. v roce 1981/82 výuku zajišťovalo 24 učitelů, v roce 1984/85 25 vyučujících, v roce 1987/88 dosáhl počet členů pedagogického sboru 32, v následujícím roce se stav o 4 snížil. Výuka byla zajišťována i externě působícími učiteli, šlo např. o výuku řízení motorových vozidel, odborných předmětů, u dálkového studia o výuku výroby oděvů a prádla, kterou zajišťovali zaměstnanci Šumavanu, a výuku některých předmětů v rámci základů odborné přípravy (po r. 1984). Do konce šk. roku 1979/80 ke škole patřil i domov mládeže se školní jídelnou. V září 1980 došlo k jeho oddělení a ředitelem domova mládeže byl jmenován Miloš Špaček, dosavadní vedoucí vychovatel.

Stavební úpravy a nová budova

Od počátku šk. roku 1985/86 má škola k dispozici čtyři nové učebny a čtyři kabinety v nově postavené budově (dnes budova C). Její stavba probíhala v akci Z, podíleli se na ní rodiče studentů, pedagogičtí pracovníci i studenti. Současně se vyučující a studenti podíleli na rekonstrukci jedné ze starších budov (dnešní budova B), učebny zde byly uzpůsobeny pro výuku přírodovědných předmětů, byly zde zřízeny laboratoře fyzikální, biologická, chemická, později i učebna výpočetní techniky a kabinety.

Polytechnizace školy

Šk. rok 1984/85, který znamenal počátek realizace „dlouhodobého programu školského rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy“ v oblasti středního školství přinesl velké změny v obsahu učebních plánů a náplni jednotlivých předmětů. Z výuky na gymnáziu vymizely hudební a výtvarná výchova a byly suplovány návštěvami kulturních představení a přednáškami známých odborníků (např. prof. Barvík z JAMU Brno). Staré učebnice byly měněny za nové, ne vždy zcela kvalitní, učebnice literatury, cizích jazyků, dějepisu a občanské výchovy byly ovlivněny komunistickou ideologií. Na gymnáziu byl v zájmu polytechnizace vyučování zaveden nový předmět – základy odborné přípravy. V rámci tohoto předmětu si studenti mohli volit mezi následujícími bloky: zemědělství, ekonomika, stavebnictví, elektrotechnika, informatika, studenti sportovních tříd povinně procházeli kurzem základů sportovní průpravy. Na střední ekonomické škole byl nově zaveden integrovaný předmět informační soustava podniku, který byl vytvořen sloučením dříve samostatných předmětů účetnictví, statistika, výpočetní technika, nově se zde objevil předmět matematické metody. Nově zavedené předměty se staly povinnou součástí maturitní zkoušky. Obsah maturitních zkoušek byl následující: na gymnáziu studenti psali písemnou práci z českého jazyka, ruského jazyka a v letech 1987/88 a 1988/89 i z matematiky. Ústní maturitní zkoušku skládali studenti z českého jazyka a literatury, ruského jazyka, základů odborné přípravy (podle volby bloků během studia), volitelného předmětu (pokud jím byl cizí jazyk, musela z něho být napsána i písemná práce). Písemná část maturitní zkoušky na střední ekonomické škole se skládala z písemné práce z českého jazyka, ruského jazyka a souhrnné práce z odborných předmětů. Ústní zkoušku skládali studenti z českého jazyka, ruského jazyka a teoretické odborné části (ekonomika práva, účetnictví, statistika,…). Studenti gymnázia i střední ekonomické školy se povinně účastnili pracovní praxe v podnicích okresu Prachatice, kde si teoretické poznatky získané ve škole ověřovali v praxi.

Soutěže, brigády, ostatní studentské činnosti

Studenti se účastnili velkého počtu soutěží, např. olympiád (matematické, fyzikální, chemické, z ruského jazyka, soutěže O češtině trochu jinak, O zemi, kde zítra znamená již včera, recitačních soutěží v českém jazyce, Puškinova památníku, sportovních a branných soutěží, soutěží v psaní na stroji a grafických prací, rovněž se zapojovali do středoškolské odborné činnosti. Dále studenti pomáhali v zemědělských družstvech v okolních vesnicích a ve Státním statku Šumava při sklizni brambor, sběru kamene a v rámci letní studentské aktivity např. při sklizni jahod ve Lhenicích, rybízu v Chelčicích, účastnili se brigád u Lesního závodu Vimperk. Nelze opomenout ani ostatní studentskou činnost, kterou bylo vydávání časopisu Šotek od roku 1981. O rok později studenti s prof. Janem Heřtou založili ve spolupráci s Městským kulturním střediskem Vimperk divadelní soubor Spirála. Repertoár orientují členové dodnes zejména k malému divákovi. K nejúspěšnějším představením patřily pohádky Princezna Solimánská, Kocour v botách, Čert a Káča, Drak pro princeznu, Ženich pro čertici, Poněkud ztracená princezna. Každoročně soubor pomáhá při mikulášských besídkách v mateřských školách, při maškarních karnevalech nebo studentských akademiích. Největších úspěchů soubor dosáhl na přelomu 80. a 90. let s veselohrami Výtečníci (hraná u příležitosti 50. výročí založení střední ekonomické školy), Nejkrásnější válka, Gordický uzel, Ženy na sněmu

Sportovní třídy

Zřízení sportovní lyžařské třídy gymnázia

Po jednoročních diskusích a organizačních přípravách je počátkem září 1976 rozhodnuto o zřízení experimentální sportovní třídy gymnázia se specializací na běh na lyžích. Odborného vedení projektu se ujímá prof. J. Bečvářová – Vávrová, která se svými lyžařskými svěřenci dosahuje pěkných sportovních výsledků na krajských i celostátních soutěžích již od počátku 70. let, kdy na školu nastoupila. Sportovní třída vhodně navazuje na podobnou specializaci při ZDŠ, která je zavedena již delší dobu. Třída dostává nový organizační řád. Ke 4 hod. základní tělesné výchovy a 2 hod. sportovních her týdně přibývá 5 hod. sportovní přípravy. V zimní sezóně odpadá odpolední vyučování a je na pořadu trénink. V pondělí a ve čtvrtek je individuální příprava dle výkonnosti, v úterý a pátek se vyjíždí na Churáňov za sněhem. K tomu přináleží celkem 21 dní výcvikových táborů a účast v celostátní dorostenecké lize. Na studenty, kteří se pro tento typ studia rozhodli, jsou kladeny vysoké nároky. Musí totiž kromě sportování zvládnout veškerý objem učiva, které jim není redukováno. Při škole působí další trenéři lyžování – Ing. M. Kříž, Ing. M. Hrdinka a F. Lávička. Škola disponuje i novým vozidlem, Škodou 1203, k převozům studentů na tréninky a závody. Počátkem 70. let je při škole zavedena u 3. roč. i výuka studentů v řízení motorových vozidel. V těchto letech se intenzivně rozvíjí především sportovní činnost. Škola vysílá své zástupce na okresní a krajské středoškolské hry v lehké atletice, meziškolní turnaje v košíkové, odbíjené, hokeji a šachu. Žáci, ale i vyučující reprezentují školu v silničním běhu Vimperk-Čkyně-Vimperk, Sokolovském a Dukelském závodě branné zdatnosti, běhu Mladé fronty a pod. Každoročně jsou obesílány krajské soutěže v těsnopise a psaní na stroji, dále pak matematické, fyzikální, biologické a chemické olympiády, literární soutěže, soutěže v recitaci a v ruském jazyce a to jak na okresní, krajské, tak nezřídka i celostátní úrovni.

Po listopadu 1989

Škola po 17. listopadu 1989

Události 17. listopadu 1989 měly odezvu také v naší škole. 27. listopadu se uskutečnila před školou za podpory některých absolventů manifestace studentů, pedagogů i ostatních zaměstnanců a poté se všichni připojili k dvouhodinové stávce na vimperském náměstí. Následovala celá řada změn, které se týkaly vyučujících i studentů. Byla ukončena činnost KSČ na škole, zrušena celoškolní organizace SSM, přestalo existovat SČSP, bylo ukončeno ideově politické vzdělávání pedagogických pracovníků i studentů. Přestalo se s nácvikem na spartakiádu, účast v soutěžích O zemi, kde zítra znamená již včera a Puškinův památník byla nechána na dobrovolném rozhodnutí studentů. Dobrovolnou se stala také letní studentská aktivita. Došlo k úpravě obsahu společenskovědních předmětů. Občanská nauka nebyla klasifikována. V dějepise byl upraven obsah dějin 20. století, do literatury byly zařazeny informace o dříve zakázaných autorech. Byla zrušena písemná maturitní zkouška z ruského jazyka a studenti nemuseli z tohoto jazyka povinně skládat ústní maturitní zkoušku. Objevila se před nimi možnost podat si přihlášku na několik vysokých škol. 8. února 1990 proběhlo tajné hlasování všech zaměstnanců školy o důvěře či nedůvěře řediteli školy a jeho zástupci. Protože ani jeden z nich nezískal potřebný počet hlasů k tomu, aby zůstali ve své funkci, stal se na základě výsledků voleb novým ředitelem Jindřich Hájek. Do funkce zástupkyně ředitele byla jmenovaná RNDr. Hana Prokopová. Oba vykonávali tyto své funkce do konce školního roku 1991/92, kdy Jindřich Hájek ze školy odešel. Ředitelkou školy se od následujícího šk.roku stala na základě konkurzního řízení RNDr. Hana Prokopová, která jmenovala svou zástupkyní ing. Jaroslavu Ratajovou. Od šk.roku 1995/96 byl ředitelkou školy jmenován v souvislosti se zvýšením počtu tříd ještě druhý zástupce – Mgr. Jan Čermák.

Změny ve skladbě tříd v učebních plánech

Ve školním roce 1990/91 byla poprvé zahájena výuka v primě prvním ročníkem víceletého (sedmiletého, v současné době osmiletého) gymnázia. Místo čtyřleté střední ekonomické školy byla zřízena pětiletá obchodní akademie, na níž je studium ukončeno maturitní zkouškou, a rovněž byla otevřena tříletá obchodní škola, po jejímž ukončení studenti skládají závěrečnou zkoušku. Od šk.roku 1991/92 si studenti 3. ročníku obchodní akademie volí ze škály předmětů ekonomika cestovního ruchu, nebo ekonomika obchodního podniku. Jedná se o předměty: marketing, bankovnictví a pojištovnictví, ekonomická cvičení, ekonomické teorie, aplikované ekonomie, práce ve fiktivní firmě, ekonomika cestovního ruchu, cizojazyčná korespondence, sekretářská praxe, společenský styk, psychologie a zbožíznalecká cvičení. Od školního roku 1994/95 došlo v souvislosti s existencí víceletého gymnázia a většího počtu uchazečů o studium na střední ekonomické škole k otevření jedné třídy prvního ročníku gymnázia a dvou tříd prvního ročníku střední ekonomické školy. Ve třídě gymnázia se studenti dělí do skupiny se zaměřením všeobecným a skupiny se zaměřením na programování. Do této třídy byli zařazeni i studenti Sportovní školy v Českých Budějovicích. Od tohoto šk.roku je skladba tříd ve škole následující: dvě třídy každého ročníku obchodní akademie, jedna třída obchodní školy (není otvírána pravidelně), jedna třída každého ročníku čtyřletého gymnázia a jedna třída každého ročníku víceletého gymnázia. Ve školním roce 1996/97 první ročníky v důsledku přechodu základního školství na devítiletou docházku otevřeny nebyly. Výjimku tvoří prima, kam bylo prijato 25 žáků a z pátých tříd základních škol Vimperska. Šk. rok 1990/91 přinesl řadu změn i v účebních plánech. Na gymnázium se vrátily výchovy hudební a výtvarná. Do nižších ročníků víceletého gymnázia jsou zařazeny výchovy obě, v kvartě, kvintě a prvních dvou ročnících čtyřletého studia si studenti volí mezi výchovou hudební a výtvarnou. Pro studenty s hlubším zájmem o výtvarnou výchovu jsou do skupiny nepovinných předmětů od šk. roku 1995/96 zařazovany dějiny umění. V roce 1990/91 se přestala vyučovat branná výchova a byl zrušen týdenní branný kurz v třetích ročnících gymnázia i obchodní akademie (ekonomické školy). Místo něho se studenti zúčastnují sportovně turistického kurzu, který škola do roku 1996 pořádala v Bibione. Byl zrušen předmět základy odborné přípravy. Mezi volitelné předměty byla zařazena např. latina, deskriptivní geometrie, společenskovědní seminář, seminář z dějepisu. Podstatné změny nastaly ve výuce cizích jazyků. Ruský jazyk přestal být povinným pro všechny, od šk. roku 1990/91 mají studenti možnost volby dvou jazyků ze skupiny ruský jazyk, anglický jazyk, německý jazyk, v nižších ročnicích víceletého gymnázia si žáci volí jeden z cizích jazyků. Na čtyřletém gymnáziu a ve vyšších třídách víceletého gymnázia je oběma jazykům věnováno po třech hodinách týdně, na obchodní akademii se jazyk, který si studenti vyberou jako první, vyučuje čtyři hodiny a druhý dvě hodiny týdně. Došlo také k obsahovým změnám ve výuce, což je zajištováno novými učebnicemi, a vzhledem k velkému nárůstu hodin přišli i noví vyučující anglického a německého jazyka (ve školním roce 1989/90 na škole působily dvě vyučující anglického a 2 vyučující německého jazyka, v současné době je zde 6 vyučujících anglického jazyka a 4 vyučující německého jazyka). Pro zájemce je otvírána konverzace v anglickém jazyce a francouzštině. Ke zlepšení výuky anglického jazyka v nemalé míře přispívá i práce zahraničních lektorů angličtiny (od šk. roku 1991/92). Studenti tak přicházejí do kontaktu s živě mluveným jazykem. Za účasti lektora probíhá i maturitní zkouška z anglického jazyka. Nedaří se, bohužel, zajistit lektora německého jazyka. V souvislosti s výše uvedenými změnami bylo potřeba většího počtu vyučujících nejen cizích jazyků, ale i ostatních předmětů. Ve šk. roce 1990/91 zajištovalo výuku 33 učitelů, v roce 1994/95 jich bylo 48, v současné době na škole působí 38 učitelů.

Nové možnosti studia

Otevření hranic umožnilo ve školním roce 1990/91 navázat přátelské vztahy mezi naší školou a gymnáziem Johanna Gutenberga ve Waldkirchenu. Od září 1990 probíhají setkání učitelů i studentů obou škol. Iniciativa k navázání těchto vztahů vzešla z bavorské strany. Duší přátelských styků je zástupci waldkirchenského ředitele Franz Lenhart, mluvící velmi dobrou češtinou. Nejlepší studenti mají možnost studovat v zahraničí. Do současné doby již pět studentů absolvovalo půl roku až jeden rok na střední škole v USA, některé studentky se věnovaly práci ve Velké Británii. Ve šk. roce 1996/97 byl pro studenty organizován exkurzně vzdělávací týden v Londýně. Již několikrát měli studenti možnost navštívit Vídeň, byli v Mnichově, Pasově, jezdí na různá setkání s waldkirchenskými studenty. Ve šk. roce 1996/97 studují čtyři studentky na Gymnáziu Leopoldinum v Pasově v rámci projektu Euforegion Šumava.

Stavební úpravy po roce 1989

Od listopadu 1992 má škola k dispozici novou tělocvičnu. Vznikla rekonstrukcí výměníku na sídlišti Míru. Od školního roku 1993/94 získala škola do pronájmu od města budovu, v níž do té doby působila lidová škola umění (základní umělecká škola). Byl zde získán prostor pro zřízení nových učeben, neboť počet tříd v této době v souvislosti se vznikem víceletého gymnázia a obchodní akademie vzrůstá (Ve šk. roce 1993/94 bylo ve škole již 17 tříd s 520 studenty, v roce 1995/96 se tento počet dále zvýšil na 21 tříd s 562 studenty). V roce 1994 zde byla provedena přestavba. Kromě klasických tříd byly do této budovy umístěny učebny pro výuku obchodní korespondence, učebna fiktivní firmy a učebny výpočetní techniky, které byly v současné době nově vybaveny počítači s procesory Pentium. Všechny počítače v učebnách i kabinetech byly propojeny do sítě Novell. Investice pro její vybudování škola pořídila z fondu FRIM (fond reprodukce investičního majetku). O provoz této sítě i o provoz ostatního technického vybavení školy (videa, magnetofony, apod.) se stará technik, který zde pracuje od šk. roku 1995/96. Velkou pomoc pro studenty i vyučující představuje knihovna se studovnou, která byla zřízena také v této budově. Nabízí odbornou literaturu i beletrii a knihy v anglickém jazyce. Součástí jejího vybavení jsou také dvě kopírky pro studenty a vyučující a televizor s videem. Vznikla sloučením bývalé knihovny žákovské a profesorské, které byly pro zájemce přístupné pouze ve vymezeném čase, neboť byly spravovány učiteli vytíženými běžnými pracovními povinnostmi. Nová knihovna je přístupna během celého dne, o její provoz se stará správce knihovny. Je také využívána pro porady vyučujících, neboť ve škole není sborovna (byla zrušena ve šk. roce 1986/87). V roce 1993 byla ve všech čtyřech budovách provedena plynofikace. Dále v budově A proběhla rekonstrukce podlah a v tomto šk. roce zde bylo schodiště vedoucí do prvního poschodí upraveno do původního stavu vybouráním místnosti vestavěné v šedesátých letech. V roce 1996 se podařilo odkoupit budovy od města, čímž přešly do státního vlastnictví. Byly tak vyřešeny majetko-právní vztahy.

 

Novinky na netu

  • 7.G vytvořila superdílo - úvodník k majálesu 2018
  • 8.G sestřihala video ze svého maturitního plesu
  • Můžete přistupovat k facebooku školy využitím tlačítka v pravém horním rohu. Zrovna tak i kanály RSS.
https://www.oag.cz/absolventi/baner-2/

Projekty

Ocenění a certifikáty


Mapa

Dopravní spojení:
GPS:
N49°3'12.489" E13°46'20.394" 49.05346907668607 13.772331748867941

Odběr příspěvků

Archiv