Rychlé odkazy

 

Náš bývalý student Martin Horský ve Všechnopárty

Jazyková učebna

Příroda nezná hranice

Táhnu za sebou velký kufr a začínám se cítit dost nepatřičně, když vidím, že všichni ostatní mají alespoň jedenkrát menší zavazadlo než já.

Poté, co nás paní učitelka Tláskalová spočítá, přijede miniautobus a my se do něj při hlasitém tlachání naskládáme. Sice vtipkujeme o naší zásobě německých slov, ale ve skutečnosti nad námi visí opar nervozity.

Na místo dorazíme jako první. Ubytovna je velká a podle zeleného nápisu poznáme, že se jedná o prostory Národního parku Šumava. Přijíždí další autobus – mnohem větší než ten náš. V oknech se objevují holé dlaně, které nám mávají. „No, jsou teda fakt v přesile,“ podotkne někdo sarkasticky.

Zavazadla necháváme v chodbě a podle pokynů pana učitele Hajníka jdeme do klubovny. Je to velká místnost se dvěma podlouhlými stoly. Usazujeme se úplně vzadu namačkaní na sebe. Netrvá to dlouho a do místnosti váhavě vstupují cizinci. Nejdřív mi připadají drobní, ani bych neřekla, že jsou jen o rok mladší, ale jak se rozkoukám, už na mě takovým dojmem nepůsobí. Váhavě se usazují k prvnímu stolu, ale je jich tolik, že se musí přidat k nám.

Jako první nejspíš prolomí ledy Zdeněk, který se bez ostychu, což je pro něj typické, natáhne k dívce s blond vlasy a nabídne jí sušenky Oreo. Němka mu věnuje úsměv plný rovnátek a jednu si vezme. „Thank you,“ řekne automaticky a my začneme znenadání tleskat a výskat, protože jsme rádi, že si uvědomují, že naše německá konverzace není natolik dobrá, abychom s nimi klábosili tak plynule, jako oni hovoří mezi sebou. Zjistíme, že milá blondýnka se jmenuje Maxi. A najednou se k nám valí jména ze všech stran. Ferdinand, David, Susi, Teresa, Adrian, Elias, Juli…

Jsme informováni, že se nejdřív rozdělíme do pokojů a až si vybalíme, půjdeme na oběd. Ten byl vynikající a my se pomalu začínáme obávat seznamovacích her a připravujeme si monology. „Hallo, ich bin Ester und ich bin fünfzehn Jahre alt und ich komme aus Vimperk.“

Nakonec ale jdeme ven – ano, v takové zimě a ven – a hrajeme hry, které pro nás připravil NP Šumava. Na seznamovací hry dojde až k večeru, kdy o sobě musíme zjistit alespoň osm věcí, pak se jeden člověk z týmu vylosuje a všichni o něm musíme říct jednu informaci. Je to zábava, a dokonce se u toho i zasmějeme.

Druhý den se pořádně oblečeme, jelikož nás čeká výlet do přírody. Přestože je 15. května, vládne venku ošklivé počasí, ale nám to úsměvy z tváří nesetře. Zastavujeme se u řeky Vydry, abychom se o ní něco dověděli, a pak se pomalu vracíme zpátky. Němečtí chlapci pouštějí nahlas písničky, a dokonce znají i nějaké české, jako je „Jóžin z bážin“. Druhý den je ze všeho nejlepší a přijde mi, že víc sblížit už se nemůžeme, ale učitelé vymysleli hry, podle kterých to jde.

Máme si vylézt na šest židlí. Namačkaní na sobě posloucháme jejich pokyny. Dále se máme seřadit podle barvy vlasů, aniž bychom si řekli slovo. Je těžké přelézt přes sebe tak, aby nikdo nespadl, z čehož mají učitelé velikou legraci, ale i starost, nakonec to však dokážeme. Výzvy pokračují, seřazujeme se podle věku, podle názvu ulice, podle příjmení. Místnost už není tak tichá a sem tam někdo vyprskne v záchvatu smíchu.

Druhá a poslední noc je o něco živější, a přestože jsme tolik utahaní, chceme si odnést co nejvíc vzpomínek a jsme k nelibosti učitelů vzhůru co nejdéle.

Ráno se s kruhy pod očima dozvídáme, že dnešní program bude velmi krátký. Rozdělujeme se do dvou skupin a vyrážíme do luk, kde se snažíme podle klíčů určit druhy ptáků, stavíme jejich hnízda a potom hrajeme hru „Sovy a vrány“, která nám ale dlouho nevydrží, jelikož je jeden z německých studentů zraněn a my se musíme kvůli ubíhajícímu času vrátit, abychom se rychle najedli a sbalili se.

Jako poslední nás čeká jen společná fotografie. V dlaních tisknu českou vlajku, cizincům vůbec nevadí se ke mně přidat a společně křičíme „sýr“. Potom přijíždí náš miniautobus. Se smutkem v očích se při hlasitém tlachání cpeme dovnitř a máváme našim novým kamarádům. Shodujeme se na tom, že příště nám jen tři dny nebudou stačit.

Ester Štěchová

 

 

 

 

 

 

 

 

No Comments Yet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Úřední hodiny:

Úřední hodiny kanceláře školy o prázdninách:
  • Po: 8.00 - 11.00
  • St: 8:00 - 11.00

Zřizovatel školy

Snížení energetické náročnosti budov

Projekty

Ocenění a certifikáty


Mapa

Dopravní spojení:
GPS:
N49°3'12.489" E13°46'20.394" 49.05346907668607 13.772331748867941

Odběr příspěvků

Archivy